Bivojova heraldika

Městské a obecní znaky

<< Předcházející - Následující >>














Ostrava
Moravská Ostrava

V současném městském znaku Ostravy je štítu modrý se zeleným trávníkem a na něm je stříbrný kůň ve skoku, se zlatým sedlem a červenou dekou pod ním. Vlevo nad koněm je zlatá pětilistá růže. Na vyobrazení znaku z roku 1868 je na štítu s trávníkem kůň ve skoku se sedlem a dekou pod ním. Vlevo nad koněm je šestilistá růže. Zajímavý je znak na razítku z roku 1850. Kůň je kráčející, nemá sedlo, ohlávku a uzdu. Nad koněm vlevo je velmi stylizovaná figura, která by mohla být květem o čtyřech nebo osmi lístcích. Vyobrazení znaku z roku 1805 ukazuje na štítu s trávníkem kůně ve skoku se sedlem a dekou pod ním. Vlevo nad koněm je pětilistá růže. Na vyobrazení z roku 1788 je na štítu s trávníkem kůň ve skoku s ohlávkou, sedlem a dekou pod ním. Vlevo nad koněm je pětilistá růže. Barevné vyobrazení z roku 1787 ukazuje na modrém štítu se zeleným trávníkem kráčejícího stříbrného koně s červeným, zlatě lemovaným, sedlem, připnutým koženým (hnědým) popruhem. Vlevo nad koněm je zlatý šestilistý stylizovaný květ. Druhé barevné vyobrazení ostravského znaku z roku 1728 má modrý štít bez trávníku, na kterém je kráčející stříbrný kůň, se zlatým sedlem a třmeny. Uprostřed nad koněm je červená pětilistá růže. Nejstarší barevné vyobrazení ostravského znaku z roku 1725. Od ostatních se ličí barvou pole štítu, které je červené. Na štítu je zelený trávnik a na něm je ve skoku stříbrný kůň, s hnědým sedlem a stříbrnými třmeny. Uprostřed nad koněm je červená pětilistá růže.
Červená růže na červeném poli je velmi nezvyklá věc, proto mi dovolte abych toto vyobrazení ostravského znaku považoval za nepřesné a klonil se k názoru, že nejpravděpodobněji pole štítu bylo vždy modré.
Na pečeti z roku 1686 je kráčející kůň se sedlem a třmeny a uprostřed nad ním je šestilistá růže. Pečet z roku 1667 má ve štítu kráčejícího kůně se sedlem a třmeny a uprostřed nad ním je pětilistá růže. Na pečeti z roku 1651 je na trávniku kráčející kůň s ohlávkou, vlající uzdou, sedlem a třmeny. Uprostřed nad koněm je pětilistá růže. Na pečeti z roku 1620 je kráčející kůň s ohlávkou, uzdou, sedlem a třmeny. Růže uprostřed nad koněm je šestlistá. > Pečet z roku 1584 má na štítu kráčejícího kůně s ohlávkou, uzdou, sedlem a třmeny. Šestlistá růže na je posunutá vlevo. Obraz pečetního pole z roku 1575 má blízko k současnému vyobrazení ostravského znaku.
Ve štítu chybí trávník a kůň ve skoku má ohlávku, uzdu a třmeny. Růže je nad koněm vlevo, ale má šest lístků.
Jde o první známé vyobrazení růže v ostravském znaku. Zde souhlasím s panem Kejlou, že růže nejpravděpodobněji pochází z rodového znaku olomouckého biskupa Stanislava Thurza.
Nejstarší ostravská pečet je z roku 1426 a je na ní doleva kráčející osedlaný kůň s ohlávkou, uzdou a třmeny.
Pravdu by mohl mít názor, že kůň v ostravském znaku je převzaný z erbu některého fojta, pocházejícího z řad drobné šlechty. Tomu by odpovídal znak s vyobrazením koně rytíře.
Kůň na první ostravské pečeti je obrácen doleva pravděpodobně chybou rytce, který zapoměl, že má vyrýt na typář negativ.
Zpět na seznam měst a obcí