Bivojova heraldika

Rodové erby

<< Předcházející - Následující >>














Lucemburk

Jan Lucemburský, ještě jako syn lucemburského hraběte, používal devětkrát dělený štít, na kterém je červený lev.
V klenotu je stříbrný drak.
Přikrývadla jsou červeno-stříbrná.
Už jako český král v letech 1311 až 1321, kdy se tituloval i polským králem používal typy typářů s majestátní - trůnní a jezdeckou pečetí. Na pečeti panovníka sedícího na trůnu je po stranách po jednom štítu, heraldicky vpravo s polskou orlicí a vlevo s českým lvem. Na jezdecké pečeti má král štít s polskou orlicí a na přilbě klenot křídla. Na praporci je český lev. Na přední části kropíře koně je na šíji koně štít s českým lvem, dole pak lucemburský znak. Na zadní části kropíře je štít s polským znakem.
Český znak má v červeném štítu stříbrného korunovaného dvouocasého lva se se zlatou zbrojí a jazykem.
V klenotu jsou černá křídla posypaná zlatými lipovými lístky.
Přikrývadla v Kodexu Manese a Curyšké znakové roli, obojí z 1. poloviny 14. století, jsou červená.
Polský znakem je na červeném štítu stříbrná korunovaná orlice se zlatou zbrojí a jazykem.
V letech 1322 až 1346 jezdecká pečeť zobrazuje krále se čtvrceným štítem. V prvním a čtvrtém poli je český lev a v druhém a třetím poli lucemburský znak. Na přilbě je klenot dvou křídel. Král má na ramenou ailettes, na pravém viditelném je český lev. Čtvrceny stejně jako štít jsou i oba díly kropíře koně. Na hlavě koně je drak, klenot Lucemburska.
Na sekretu ze stejného období je orlice, která na prsou nese čtvrcený štít s českým lvem v prvním a čtvrtém poli a v lucemburským znakem druhém a třetím poli.
Na pečetích chybí už znak Polska, přestože se Jan Lucemburský vzdal oficiálně tohoto titulu až v roce 1335.
Jan Lucemburský používal v letech 1334 až 1346 i pečeť s úplným znakem. Štít je čtvrcený s českým znakem v prvním a čtvrtém poli a s lucemburským ve druhém a třetím poli. V klenotu je křídlo přímo na přilbě s jednou řadou lipových lístků.


V letech 1334 až 1346 používal Janův nejstarší syn Karel, jako markrabství moravský, jezdeckou pečeť se čtvrceným štítem s českým lvem v prvním poli, lucemburským znakem ve druhém a třetím poli a s moravskou šachovanou orlicí ve čtvrtém poli.
Na přilbě v klenotu jsou pravděpodobně dvě křídla a zdobení lipovými lístky se nedá vyloučit.
Oba díly kropíře jsou čtvrceny stejně jako štít. Kůň má na hlavě klenot draka.
V letech 1338 až 1344 používal i pečeť pouze se štítem, který byl čtvrcený stejně jako na jezdecké pečeti. V letech 1334 až 1346 měl na pečeti moravskou orlici a kolem ní jsou čtyři štíty, na každém z nich je přilba s klenotem křídla. První štít nesl českého lva, druhý orlici, někde uvedena jako šachovaná, na třetím byl lucemburský znak a na čtvrtém opět orlice, někde vydávána za slezskou.
Už jako Karel IV., král římský a český, v letech 1347 až 1353 má na majestátní pečeti po každé straně trůnu štít, vpravo říšská orlice a vlevo český lev. Tytéž štíty byla i na majestátní pečeti z let 1355 až 1378, kdy je držely orlice, které byly po stranách trůnu. Jako sekret v letech 1348 až 1378 používal říškou orlici.
Znakem říšského krále a císaře za vlády Karla IV. byla ve zlatém štítu černá orlice s červenou zbrojí.
Jako klenot byly za Václava IV. a pravděpodobně už i za Karla IV. černá křídla posypaná zlatými lipovými lístky nebo srdíčky.

Václav IV. v letech 1363 až 1373 s tituly král český, markrabě braniborský a lužický, lucemburský a slezský vévoda (v listinách je ještě uveden titul hrabě ze Sulzbachu) je na majestátní pečeti kolem trůnu sedm znaků. Jsou to český, lucemburský, hornolužický, dolnolužický, sulzbašský – pět lilií (3, 2) (?), slezská a braniborská orlice.
V letech 1376 až 1418 na majestátní pečeti jsou po stranách panovníka sedícího na trůnu heraldicky vpravo štít s říšskou orlicí a vlevo český znak.
Ve stejném období na reversu majestátní pečeti, je orel, který má na prsou štítek s českým lvem, popisovaný jako osmiboký nebo oválný.
V roce 1395 byla použita majestátní pečeť, kde stranách trůnu je vpravo český znak a vlevo štít s  orlicí. Orlice je označená za slezskou, čemuž by odpovídal opis pečetě s tituly král český a vévoda svidnický. Orlice by mohla patřit i Svidnickému knížectví.
Další pečeť Václava IV. s titulem král český a pán svidnicka je z roku 1403, na které je čtvrcený štít s českým lvem v prvním a čtvrtém poli a orlici ve druhém a třetím poli. Pokud by šlo orlici svidnickou, bylo by pole zlato-stříbrně polcené s černo-červeně polcenou orlicí, která má přes prsa a křídla zlatou pružinu.
V letech 1377 až 1414 Václav IV. používal jako římský král pečeť s říšskou orlicí.

Zikmund Lucemburský v letech 1382 až 1387 a Jan Zhořelecký 1388 až 1395 jako synové českého krále a braniborská markrabata používali pečeť se čtvrceným štítem s českým lvem v prvním a čtvrtém poli a červenou braniborskou orlicí ve druhém a třetím stříbrném poli. V letech 1382 až 1385 Zikmund na čtvrceném štítu přilbu s klenotem křídla pokrytého lipovými lístky.
Zároveň jezdecká pečeť z roku 1385 zobrazuje Zikmunda jako braniborského markraběte se čtvrceným štítem v prvním a čtvrtém poli s českým lvem a ve druhém a třetím poli s braniborskou orlicí. V klenotu je křídlo. Sedlo také je heraldicky zdobené. Ale na kropíři koně je jen písmeno S.
Zikmund jako uherský král používal oba znaky uherského království, sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít a červený štít se stříbrným patriciášním křížem na zeleném trojvrší.
Častěji Zikmund z těchto dvou štítu používal první, jako na majestátní pečeti z let 1388 až 1409, kde heraldicky vpravo od trůnu panovníka je polcený štít, s pravou polovinou osmkrát dělenou a levou s braniborskou orlicí. Polcený štít vlevo má opět pravou polovinu osmkrát dělenou a levou s českým lvem.
Pečeť se čtvrceným štítem používal v letech 1388 až 1396. V první a čtvrté pole je sedmkrát dělené a ve druhém a třetím poli je braniborská orlice.
Pečeť se znakem římského krále, orlicí, používal Zikmund letech 1420 až 1424. V roce 1421 je na pečeti říšského krále orlice ve štítu a v klenotu jsou křídla.
Z roku 1427 se dochovala pečeť se čtvrceným štítem v prvním a čtvrtém poli s českým lvem a s orlicí ve druhém a třetím poli. V opisu pečetě je Zikmund uveden jako dědic svidnický, takže by se orlice měla vztahovat ke Svidnici, stejně jako pečeť jeho bratra Václava IV. z roku 1403.
V letech 1431 až 1433 na Zikmundově majestátní pečeti jsou kolem panovníka sedícího na trůnu štíty s říšskou orlicí, českým lvem, uherským patriciášním křížem na trojvrší, uherský sedmkrát dělený štít, lucemburský a dalmatský znak.
V letech 1433 až 1437 na majestátní pečeti jsou znaky s orlem, patriciášním křížem, štít se čtyřmi břevny, českým lvem a lucemburský znak. Rubová strana nese císařského orla se svatozáří. Právě Zikundovi Lucemburskému je připisováno přisvojení si dvojhlavého orla jako erbovního znamení, vtaženému k hodnosti císaře Svaté říše římské. Do té doby měl být orel brán pouze jako symbol prvního středověkého císaře Karla Velikého.