Bivojova heraldika

Rodové erby

<< Předcházející - Následující >>



Slavata z Chlumu a Košumberka

Ve zlatém štítu jsou tři modré pruhy.
V klenotu je zlatá káď (toulec) se třemi modrými pruhy, ze které vyrůstá sedm pštrosích pér, střídavě modrých a zlatých.

10. 4. 1621 při povýšení do stavu říšských hrabat byl Vilému Slavatovi podruhé polepšen znak po sňatku s Lucií Otýlií, dědičkou pánů z Hradce.
Štít je polcený. V pravé modré polovině jsou tři zlaté pruhy. Levá polovina je čtvrcená se srdečním štítkem. Srdeční štítek je modrý se zlatou pětilistou růží s červeným semeníkem. První pole je modré se zeleným vavřínovým věncem s pěti zlatými kvítky (2, 2, 1) (popisované také jako růže). Druhé pole je zlato-červeně dělené. Ve třetím modrém poli je zlaté korunované písmeno M. Čtvrté pole je také modré se zlatou kotvou.
Na štítu jsou dvě přilby, mezi které byl na štít postaven červený štítek se stříbrným břevnem. Na štítku jsou zlatá písmena, nad břevnem je F, na břevně M a pod břevnem R. Na štítek je položená císařská koruna.
V pravém klenotu je modrý toulec se třemi zlatými pruhy, ze kterého vyrůstá sedm pštrosích pér, střídavě modré a zlaté.
V levém klenotu jsou otevřená křídla, pravé modré a levé červené. Křídla mají místo letek péra podobná pštrosím, jejichž konce jsou ohnuté dopředu a je vidět, že na rubu jsou zlaté. Na obou křídlech je po sedmi zlatých srdíčkách v rozestavení 2, 2, 2, 1. Mezi křídly je vavřínový věnec z první čtvrtiny levého pole štítu.
Přikrývadla na obou přilbách jsou modro-zlatá.
(S. Kasík: Vývoj znaku Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, Heraldika a genealogie 1993)